Intenzivní včasná léčba minimalizuje následky skoliózy a „Šojrmana“

Část pacientů je asymptomatická. Značná část však trpí bolestí na široké škále od mírnějších po těžší.

Celková prevalence byla vyčíslena na 2,8 %. U mužů je prevalence 3,6 % a u žen 2,1 %. Onemocnění tedy postihne každého 28. muže a každou 48. ženu.

Následky nemoci lze při záchytu ve floridním stádiu minimalizovat, při záchytu ve stádiu deformit jim lze zabránit alespoň částečně. Léčí se intenzivní rehabilitací celé páteře. Mezi rehabilitační metody dostupné v ČR patří metoda dle Schrothové, Brunkow, Brügger, Klapp, DNS nebo SM Systém. Je zakázána nadměrná zátěž na páteř včetně soutěžního sportu. Pokud se onemocnění nedaří nedaří vyřešit konzervativně, je možno zvážit operativní řešení.

Významnou úlohu v léčbě hraje intenzivní, každodenní rehabilitace. Zakázána je pouze nadměrná zátěž na páteř včetně soutěžního sportu.

Nebyl shledán vztah mezi křivkou hyperkyfózy a bolestí. Bolest způsobují degenerativní změny meziobratlových plotének a obratlů. V některých případech může vysoká křivka způsobit neurologické potíže. Výjimečně při extrémních křivkách stlačuje vnitřní orgány a může být i životu nebezpečná.

Včasná a intenzivní léčba je důležitá pro zmírnění pozdějších následků, jakkoliv nezábavná se může zdát. Je proto důležité vytvořit alianci mezi lékařem, pacientem a jeho rodiči.

Scheuermannova choroba, podobně jako skolióza (vychýlení páteře do strany), může mít opožděný nástup symptomů. I dítě, které netrpí žádnou bolestí, může v dospělosti trpět závažnou a progresivní bolestí.

Významnou úlohu hraje při léčbě také intenzivní rehabilitace. Korzetoterapie má také svoji důležitou roli, avšak nejvyšší efektivity se dosáhne spojením rehabilitace s korzetoterapií.

K rozvoji onemocnění mohou přispět také environmentální vlivy. Má však výrazný genetický podklad – dědičnost byla vypočítána na 74 procent.

Existuje forma s mírnou nebo dokonce žádnou hyperkyfózou (kulatými zády). Stejně tak existují formy s vrcholem kyfózy v dolní části hrudní páteře nebo bederní páteři, které nemusí vždy na první pohled vyvolávat dojem typických kulatých zad.

Nebylo prokázáno, že by příčinou byla „lenost“ dětí, např. v podobě sezení u počítače. Naproti tomu byl prokázán významný vliv genetických faktorů. Onemocnění již samo o sobě znamená pro děti psychickou zátěž, nejen z důvodu bolestí, ale i z estetických důvodů – výrazná hyperkyfóza se může stát zdrojem potíží s body image.  Obviňování dětí může tuto zátěž ještě zvyšovat.

Je pravda, že onemocnění postihuje více chlapce než dívky. Ale dívky postihuje také, a to v prevalenci 2,1 %. Trpí jím tedy každá 48. dívka.

Pozdní diagnóza Scheuermannovy choroby u vašeho dítěte může vést k pocitům viny. Je důležité však mít na paměti, že mnoho rodičů Scheuermannovu chorobu u svého dítěte neobjeví. Jen málokoho napadne, že hrbící se dítě netrpí obyčejným vadným držením těla, ale strukturálním onemocněním páteře.

Přítomnost diagnózy v rodině, hyperkyfóza nad 40°, omezená dynamika páteře, bolesti zad (zejména po námaze), zvýšená únava, předsunutá hlava, předsazená ramena, ploché nohy, propadlý hrudník, mírná až střední skolióza (esovité stočení páteře), svalové změny, zkrácení harmstringů, event. texaskový postoj – to vše jsou znaky, které mohou na diagnózu vyvolat podezření i před počátkem degenerativních změn. Dále je třeba si uvědomit, že drtivá většina dětí s vadným držením těla netrpí bolestmi. Pokud má dítě vadné držení těla s bolestmi, vyvolává to podezření na strukturální vadu.

V některých případech se kulatá záda nemusí objevit. Mezi další znaky patří omezená dynamika páteře, bolesti při vadném držení těla, historie onemocnění v rodině, bolest zad anebo krku (zejména po námaze), předsunutá hlava, předsazená ramena, propadlý hrudník, ploché nohy, mírná až střední skolióza (esovité stočení páteře), svalové změny nebo event. texaskový postoj. Důležité je nezapomínat, že pokud má dítě vadné držení těla a zároveň bolesti, v drtivé většině případů to signalizuje strukturální vadu. Vadné držení těla u dětí totiž obvykle bývá bezbolestné.

Mírná až střední skolióza se často vyskytuje u Scheuermannovy choroby jako sekundární diagnóza. Skolióza má vyšší výskyt než Scheuermannova choroba, proto je ve větším povědomí mezi zdravotnickými profesionály.

Vadné držení těla je u dětí časté. I proto mohou někdy uniknout případy, kdy se za vadným držením ve skutečnosti skrývá závažná strukturální porucha. Užitečným poznávacím znakem je přítomnost vadného držení těla s bolestmi. Vadné držení funkčního původu totiž bývá u dětí bezbolestné.

Sorensenova kritéria stanovují pro diagnózu Scheuermannovy choroby klínovitost od 5°. Tato klínovitost je však nepatrná a proto může snadno uniknout. Navíc, ve floridním stádiu nemoci nemusí být přitomna klínovitost žádná.

Z finančních, kapacitních i bezpečnostních důvodů nelze v současnosti na rentgen, počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci zasílat každého pacienta. Je možné, že rentgenový nebo genetický screening bude zaveden v budoucnu, avšak dosud neexistuje v žádné zemi světa. Pokud máte u vás nebo vašeho dítěte podezření na vadu páteře, neváhejte svoje obavy lékaři zdůraznit či využít druhého názoru.

Na problematiku Scheuermannovy choroby se zaměřují ortopedi, a to zejména ortopedi se specializací na vady páteře. Specializovaným centrem pro diagnostiku a léčbu Scheuermannovy choroby je v České republice Ortopedická klinika FN Brno a Spondylochurgická klinika FN Motol, a na Slovensku Ortopedické oddělení FN Žilina a Ortopedická klinika NÚDCH.

Není vědecky potvrzeno, že bolesti u dětí může způsobovat růst.

Běžně lze operaci zvážit při křivkách hyperkyfózy nad 65° až 90°. Bolest je však na velikosti křivky nezávislá, způsobují ji degenerativní změny meziobratlových plotének a obratlů. V ojedinělých případech lze uvažovat o operační korekci i u nižších křivek hyperkyfózy. Platí to zejména, pokud se vrchol hyperkyfózy nachází v dolní části hrudní páteře nebo bederní páteři. Nevyhnutelnou se operace stává, pokud má pacient neurologický deficit.

Vždy záleží na individuálním případu, ale obecně platí, že komplexní konzervativní léčbou lze dosáhnout snížení fyzické i psychologické bolesti. Konzervativní léčba obsahuje např: neopiodní medikaci, opiodní medikaci, lékařské konopí, v některých zemích regulovaný lékařský kratom (u nás není určen pro lékařské účely), různé procedury (např. epidurální injekce), psychoterapii, mindfulness, pravidelnou rehabilitaci páteře a celého těla, fyzikální terapii, masáže, ošetření spoušťových bodů, akupunkturu, masážní válec, vyhřívací podložky, autotrakční/inverzní lehátko, kryoterapii a další. V nejzávažnějších případech lze implantovat do páteře stimulátor.

Nezapomínejte, že v tom nejste sami. V pacientských skupinách (viz níže na stránce) se můžete inspirovat příběhy a zkušenostmi ostatních pacientů.

Spondylochirurgická korekce Scheuermannovy choroby bývá indikována jen u některých pacientů, a může být riziková. V porovnání se spondylochirurgickou korekcí skoliózy mohou závažné komplikace nastat téměř 4x častěji. Komplikace mohou nastat v rámci operace nebo roky po ní, např. v podobě urychlené degenerace páteře nad a pod operovaným úsekem. Není také vždy zaručeno, že chronické bolesti se umenší. Výsledek operace se pohybuje na škále od úplného vymizení bolesti až po její zhoršení. V případě, že Scheuermannova choroba způsobuje závažné bolesti nebo nepřijatelné potíže s body image, lze však o operaci za splnění určitých podmínek uvažovat. Významnou roli hraje rozsah postižení. Vždy záleží na posouzení konkrétního případu.

Scheuermannova hyperkyfóza, Scheuermannova choroba, strukturální kyfóza nebo juvenilní osteochondróza – tyto pojmy označují jedno onemocnění.

Může se stát, že strukturální hyperkyfóza (Scheuermannova choroba) je považována jen za posturální (funkční) hyperkyfózu. Platí to zejména v případě, kdy probíhá floridní fáze onemocnění a na rentgenu nejsou přítomny výrazné degenerativní změny. V případě nejistoty navštivte ortopeda se specializací na vady páteře. Můžete využít i druhého názoru.

Degenerativní změny hrudní páteře, např. výhřezy nebo osteochondróza plotének, nebývají časté. Je to proto, že hrudní páteř je za obvyklých podmínek nejméně namáhanou částí páteře – jejím hlavním úkolem je chránit vnitřní orgány. Scheuermannova choroba však tvoří výjimku. Při včas neléčeném onemocnění může být hrudní páteř předčasně degenerována.

Je pravda, že po 18. roce života již nemluvíme o Scheuermannově chorobě, ale o stavu po proběhlé Scheuermannově chorobě. Následky však zůstávají celoživotně.

Určitá míra degenerace meziobratlových plotének s narůstajícím věkem je běžná. Pokud ale tato míra degenerace neodpovídá konkrétnímu věku pacienta, jedná se o chorobný proces, který může vést k bolestem v širokém rozsahu závažnosti. Je běžné, že pacienti se Scheuermannovou chorobou mají míru degenerace plotének odpovídající o desítky let starším pacientům. Dospívající děti za běžných okolností trpí jen zcela minimální degenerací.